V Opárenském mlýně se vyučili první prášci na mlynářské mistry

lukas.husek
Asociace

Upekli jste si doma někdy chleba? I když je v současné době domácí pečení jakýmsi trendem, ne každý vyzkoušel vytvořit vlastní voňavý, křupavý pecen. Členové turistického oddílu mládeže TOM Dakoti z České Lípy s námi modul, který se života ve mlýně týká nejvíce, testovali. Prožili s námi tři dny nabité hrami, vědomostmi a plně zaměstnanýma rukama. Dozvěděli se, jak se zde žilo mlynáři s rodinou a seznámili se se zvířecími členy mlynářské rodiny,- domácími hospodářskými zvířaty. A hlavně, chleba si v peci sami upekli.

K mlýnu patří voda, živel, který nám v současné době ukazuje svou sílu v přebytku i nedostatku. Dávní mlynáři,- hospodáři i inženýři, s tímto jejím aspektem pracovali. Díky důmyslnému technickému dílu, jakým je soustava zdržování a přívodu o odtoku vody, se mohlo mlýnské kolo roztočit tak rychle a pravidelně, jak to pan otec potřeboval ke zdárnému mletí. Přímá provázanost a závislost na síle přírodních zdrojů tak nemohla být zjevnější.

Celý program začal právě procházkou blízkého okolí mlýna, kdy si účastníci mohli zmapovat celý komplex budov a ostatních staveb a seznámili se s historií areálu.

K vybudování osobnějšího vztahu k místu přispělo i seznámení s historií rodin, ve mlýně před lety hospodařícími.

Když jsme ve mlýně už jako doma, pustíme se do práce. První den programu nás čeká stoupání po pomyslném žebříku od mlynářského neználka – práška, až po pana mistra. Během vědomostních a pohybových her se účastníci dozvídali o mlynářském erbu, o provozu mlýna a náplni práce všech jeho zaměstnanců, o obilovinách a výrobcích z nich, které ve mlýně vznikaly. Jaké asi bylo dostat se do bot sedláka, který musí na poli obstarat obživu pro svou rodinu a přivézt domů mouku na chleba? Tato stanovištní hra přinesla hodně smíchu, uvolnění i načichnutí k fyzické práci, kterou péče o plný žaludek dříve provázela.

Může být nějaký chléb chutnější než ten pečený z mouky namleté silou vlastních paží ? Účastníci vyzkoušeli s jakou námahou a výkonem mleli třením zrna o kameny v dávných dobách první zemědělci, a zažili si posunv rychlosti a výkonu, který přinesl žernov a nakonec elektrický mlýnek. Úspěšným završením úsilí byla miska mouky různé hrubosti a některých překvapivých přírodních příměsí.

Vyvrcholením celodenního programu bylo pasování na mlynářského mistra – pana otce.

Další den se všichni stali pekařskými učedníky. Mistrem se stává ten, kdo upeče pecen chleba, ale jak se k němu dostat? Potřebujeme znát postup, mít všechny suroviny a nástroje a v neposlední řadě pěkně vyhřátou pec.

Učedníci si sestavili recept a vydali se po světnici hledat suroviny, pečlivě vážili a odměřovali na těsto zadělávané z žitného kvasu a bez pomoci elektrických přístrojů tak, jak to dělávaly naše praprababičky. Každý se vystřídal v hnětení, aby těsto bylo pěkně hebké. Chleba se dříve nepekl každý den, ale třeba jednou za dva týdny, každý člen domácnosti ho snědl kolem půl kila, když došlo na matematiku, množství těsta, které by museli naši nastávající pekaři zpracovat v nich vzbudil docela údiv.

Zatímco těsto kynulo, bylo třeba připravit třísky, navozit dřevo a zatopit. Zde patří dík našemu odbornému poradci, současnému panu otci a strážci pece Kamilovi Podroužkovi, bez jehož zdatné obsluhy pece a vigilii by se pečení neobešlo.

Bochníčky chleba jsou vytvarované a oštrejchované a čekají na vhození do pece. Než se upečou, čeká účastníky ještě několik her, jejichž ústředním tématem je cestování potravin neboli ekologická stopa.

Potraviny nejsou jen zboží zabalené do igelitu, tedy forma, která je v současnosti běžná. Bylo to tak vždycky? Mohla si dát Božena Němcová v lednu jahody?  Odkud se potraviny zjevují  a jak to bylo dříve?  Jsme dnes potravinově svobodní, nebo ne? Jaké výhody a zátěže přináší soběstačnost? K těmto otázkám jsem se společně dopracovali a pokusili se je zodpovědět. Jsou to otázky komplexní a složité, jednoduchá a rychlá řešení nejsou na skladě. Platí zde, že prvním krokem na cestě je uvědomit si, rozvážit a pak se zodpovědněji rozhodnout ke konání. Věříme, že jsme se k tomu prvnímu kroku dostali.

Chléb už z pece zavoněl, učedníci se stali mistry pekaři a k večeři si na svém vlastnoručním, voňavém a křupavém daru božím pochutnali.

Třetí den programu je věnován hospodáři a jeho zvířatům. Jak si užívají život obyvatelé konvenčních kravínů, vepřínů, slepičáren a jak se běhá na pastvinách pod širým nebem zvířatům v ekologickém zemědělství? Prostor pro zamyšlení, jakými hospodáři bychom sami chtěli být.

Závěrečné hodnocení programu proběhlo s pocitem naplněnosti a v nadšené atmosféře na obou stranách, jak u lektorů – Lucie Tučková a Kateřina Pilátová, tak na straně účastníků, oddíl TOM Dakoti. Děkujeme za skvělou spolupráci, obdivuhodné odhodlání a otevřenost myšlenek, kterou jsme mohli sdílet.

Kateřina Pilátová

autor a lektor modulu M3 Ve mlýně a na statku

Fotografie: 

Přidat komentář

Plain text

  • Nejsou povoleny HTML značky.
  • Webové a e-mailové adresy jsou automaticky převedeny na odkazy.
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.
To prevent automated spam submissions leave this field empty.
Prosíme odpovězte na otázku, jde o prevenci proti robotům a spamu